Dva měsíce s Jill
Ono je to už dlouho, co jsem s Jill cvičila pravidelně, ale nějak jsem nestihla napsat shrnutí. Teď se do toho tedy dám...
Po Shred 30 Day jsem začala na čtyři týdny cvičit s Jill její Ripped IN 30. Porovnám-li obě cvičení, vychází mi z toho lépe první program. Obě cvičení mají sice společné prvky – cviky, ale co se náročnosti týče, Ripped je daleko náročnější. Nemyslím si, že cvik musí být náročný, aby byl účinný... Někdy nebylo možné cviky provádět ani dle vzoru pro začátečníky. Trochu mi i vadilo, myslím, že to bylo v druhém týdnu, kdy i cvičitelky různě padaly, protože neudržely balanc. Asi jsem od toho čekala moc, ale prostě mě to bavilo méně než Shred.
V té době jsem našla další hračku a to byl kettlebell. Ten jsem si ihned pořídila, a k Rippedu ho zařadila. Jako že takový bonbonek na závěr. Když jsem byla unavená a nechtělo se mi, cvičila jsem jen kettlebell. Začala jsem s dvoukilovým závažím, teď už mám 4 kg. Ale ne na všechny cviky, tak zdatná stále nejsem. Bohužel s větší zátěží se začala ozývat záda – trochu jsem to předpokládala, protože provádění některých cviků mi přijde špatné. Hledala jsme informace na netu a našla jsem opravdu hodně odpůrců Jill a jejího Kettlebell-cvičení a naštěstí i videa, která vysvětlují, jak cviky provádět správně. Cviky jsem si upravila podle sebe i podle návodu tak, abych záda šetřila a na závěr zařadila více spinálních cviků na protažení. Kdo bude chtít s kettlebelem cvičit mám radu: začněte opravdu pomalu a s malou zátěží a nastudujte si co nejvíce informací, nebo si zajděte někam, kde vám z počátku poradí.
No a po dvou měsících jsem si stoupla před zrcadlo s tím že: hin sa ukáže. Neukázalo. Tedy neukázalo se tolik, kolik jsem si přála, či předpokládala. Spíš se odehrály vnitřní pochody, ale to se změnilo už po prvním programu: lepší fyzička, ohebnost, pružnost, zpevněné svaly především na rukách. Vtipně se mi zformovalo břicho – špek ze strany zmizel a naskládal se doprostřed :o)) Prostě už to nejde tak rychle jako kdysi, ale nevadí. Hlavní je myslím ten pocit, že to vůbec zvládnu a že jsem se v mnoha směrech zlepšila.
Posilování s Jill se na 100 % promítlo do mého běhu. Na jednu stranu negativně – běhám méně, na druhou stranu když už běžím, cítím více síly v nohách, což se projevuje hlavně v kopcích.
Po ukončení programu Ripped IN 30 jsem nevěděla, čeho přesně se dál chytnu. Jelikož mám na jaro naplánované půlmaratony, věděla jsem, že musím ubrat cvičení a přidat běh a raději jsem žádný další nezačínala. Vrátila jsem se k Shred, ne už tedy v plném rozsahu, ale jako doplňku k běhu. A normálně – krása veliká. Tělo již uvyklé na nový pohyb, na to, že se umí pohnout jinak, než: levá pravá, levá pravá, nádech výdech, funguje bezchybně (tedy v porovnání s prvopočátkem). Jsem schopná se držet i té pokročilejší cvičitelky a to celé bez zadýchání, bez srdce v krku a bez infarktu na jazyku. Tím pádem mi přináší i více radosti.
A aby toho nebylo málo, našla jsem tae bo. Ale to už je jiná kapitola... ;o)
